Dvacet let, několik soutěží, postupy, pády i stovky zápasů v mosteckém dresu. Zatímco se kolem něj střídali spoluhráči, trenéři i celé generace hokejistů, Vítězslav Nedrda zůstal s Mostem spojený téměř nepřetržitě. Před startem další sezony zkušený hráč vzpomíná na největší okamžiky své kariéry, mluví o proměně hokeje i fanoušcích a přiznává, že konec zatím neřeší. Hrát chce tak dlouho, dokud bude týmu platný.
Mostecký zimní stadion zná Vítězslav Nedrda jako málokdo ze současného kádru. Strávil na něm prakticky celou svou hokejovou kariéru a za tu dobu zažil mostecký hokej v několika velmi odlišných podobách. „Dá se říct, že jsem tady hokejově vyrostl. Když strávíte na jednom zimáku víc než dvacet let, celou kariéru, už to skoro berete jako druhý domov,“ říká se smíchem.
Během let prošel s Mostem krajským přeborem, druhou i první ligou. Měnily se soutěže i lidé kolem něj, vztah ke klubu ale zůstal. „Poznal jsem tu mraky lidí a našel si spoustu kamarádů, se kterými se bavím a stýkám dodnes. Klub je pro mě prostě srdcová záležitost. Nosit mostecký dres je pro mě pořád věc, na kterou jsem hrdý.“
Nejvíce v paměti zůstaly postupy
Za dvě desetiletí se silných okamžiků nastřádalo mnoho. Nedrda ale nejraději vzpomíná na sezony, které skončily úspěchem celého mužstva.
„Nejvíce si vybavuji postupové sezony do první ligy. Stejně rád ale vzpomínám i na sezony po založení Mosteckých Lvů, kdy jsme šli z kraje zpátky do druhé ligy. Byla tam skvělá parta a hokej nás bavil,“ vzpomíná.
Právě návrat Mostu do druhé ligy řadí mezi okamžiky, na které nezapomene. Nově vzniklí Mostečtí Lvi tehdy zvládli postup hned během své první sezony.
Přestože během dlouhé kariéry mohl zkusit hokej také jinde, Nedrda nikdy necítil potřebu Most opouštět za každou cenu. Vedle sportu hrálo důležitou roli i zázemí, které si ve městě vybudoval. „Mám tu rodinu, zázemí a stabilní práci, takže jsem neměl potřebu nikam utíkat. V Mostě jsem měl stabilní pozici, věděl jsem, co od klubu čekat. To pro mě bylo víc než zkoušet štěstí jinde.“
Dvacet let na ledě zároveň znamená možnost sledovat, jak výrazně se samotný hokej proměnil. Zatímco dříve podle Nedrdy hrála větší roli fyzická síla a osobní souboje, současná hra stojí především na rychlosti. „Hokej je už dávno vymyšlený,“ glosuje s nadsázkou. „Teď je rychlý a bruslivý. Dřív se hrálo víc do těla, bylo to silovější a hlavně se hra od rozhodčích víc pouštěla. V dnešní době se píská opravdu všechno a je to spíš o bruslení. Hokej se neustále vyvíjí a každé období má něco do sebe.“
Spolu s hokejem se změnila také Nedrdova pozice v kabině. Dnes patří mezi nejzkušenější hráče mužstva a pro mladší spoluhráče může být jedním z těch, od kterých lze zkušenosti přebírat. Sám ale roli mentora příliš nepřeceňuje. „Doufám, že už nějaké zkušenosti za ty roky mám a snad i nějaké slovo v kabině,“ usmívá se. „Nejsem typ, co by pořád diktoval, kázal nebo někomu radil. Je to hlavně o respektu. Chci jít spíš příkladem na ledě, odvést poctivou práci při tréninku i zápasech. Když vidím, že někdo potřebuje poradit nebo povzbudit, určitě mu něco řeknu.“
Jedním z témat před novou sezonou jsou také diváci. Nedrda otevřeně přiznává, že by si na mosteckém stadionu přál větší návštěvnost.
„Jsem rád za každého fanouška, který dorazí na hokej a podporuje nás. Není jich moc, což si myslím, že je velká škoda. Za ty roky s námi zažili lepší i horší časy. Těm, kteří přijdou a podporují nás nadále, moc děkuji. Hokej se přece hraje i kvůli nim.“
Most bez hokeje si po všech těch letech představit nedokáže. „Vůbec ne. Zimní stadion k Mostu jednoduše patří a hokej také.“
Do další sezony vstupuje Nedrda s jednoduchým přáním. Zůstat zdravý, pomáhat mužstvu a znovu s Mostem bojovat o vyřazovací část. „Cíl je hrát, dokud drží zdraví a dokud cítím, že jsem týmu platný. Chci s klukama vyhrávat, dělat dobré výsledky a zase se dostat do play off.“
Až jednou přijde okamžik, kdy hráčskou kariéru skutečně uzavře, s mosteckým hokejem se možná nerozloučí. Už nyní se pohybuje u mládeže a nevylučuje ani budoucí působení u A-mužstva. „Dovedu si představit, že bych u hokeje v Mostě zůstal. U mládeže se už nějakou dobu pohybuju, případně třeba i v realizačním týmu áčka.“
Po více než dvaceti letech na stejném zimním stadionu by to vlastně nebylo žádné překvapení. Pro Vítězslava Nedrdu totiž mostecký hokej dávno není pouze místem, kam chodí na tréninky a zápasy. Jak sám říká, stal se jeho druhým domovem.
Komentáře